Tábor - Ploučnice 2017

Ploucnice 2017_pozvanka

Informace pro rodiče

Děti převezmeme buď na místě konání v den zahájení tábora, nebo na odjezdových místech v Semilech či Příbrami.

Naše tábořiště bude ležet na těchto GPS souřadnicích 50.6259058N, 14.7010386E, tábor u Ploučnice, Indiánská louka Hradčany u Mimoně. Děti budou ubytovány v tea-pea.

Doba konání tábora je od 24. července do 5. srpna 2017.

Přijetí přihlášky potvrdíme emailem a stejně tak potvrdíme přijetí platby. Táborová přihláška nabývá závazné platnosti teprve ve chvíli, kdy je uhrazena částka 3300 Kč na účet tábora. Platbu je nutné označit jménem a rodným číslem dítěte a uhradit na účet 269635818/0300. Přihlášky a platby přijímáme do 30. 6. 2017. Na tábor přijímáme děti ve věku od 6 do 15 let.

Přihláška (ke stažení ve formátu word).

Při nástupu dítěte na tábor je nutné předat vedoucímu kopii průkazu zdravotní pojišťovny dítěte a  Prohlášení o bezinfekčnosti, popřípadě pravidelně brané léky označené jménem dítěte a s popisem, jak se užívají (formulář ke stažení ve formátu word).

Kontakty

informace podávají:

Kateřina Šimůnková (nástup v Hradčanech) tel.: 721 475 117

Iveta Sadecká (nástup v Semilech)             tel.: 778 411 194

Jarmil Brynda (nástup v Příbrami)               tel.:

Informace o odjezdu a nakládání zavazadel dostanou děti po odevzdání přihlášky

Další informace

Co si děti mají sebou vzít:

  • karimatka, igelit nebo celta pod ní
  • spací pytel, polštářek
  • miska na jídlo, hrnek na pití (doporučujeme plecháček)
  • pláštěnka
  • potřeby na mytí, kapesníčky
  • baterka nebo čelovka, zápisník, tužka, pastelky
  • kapesní nožík
  • 4x trička s krátkým rukávem
  • 1x dlouhý rukáv
  • 2x šortky
  • 2x tepláky, mikina
  • 1x šusťáková souprava
  • 8 párů ponožek, 2 teplé
  • spodní prádlo na 12 dní
  • 1 teplý svetr
  • 1 bunda
  • čepice, kšiltovka ( i proti slunci)
  • krém na opalování, repelent
  • teplé oblečení na spaní
  • plavky
  • tenisky, boty na turistiku, gumovky, sandále nebo kroksy
  • pytel na špinavé prádlo (ne igelitový, ideální je starý povlak na polštář)
  • batoh, do kterého se vejde spacák
  • láhev na pití
  • jakýkoliv hudební nástroj (né klavír a harfu)
  • drobné společenské hry na polední klid (pexeso, karty …)
  • poštovní známky na dopisy, dopisní papír, obálky
  • doporučené kapesné 100 - 200 Kč

Jako zavazadlo je nejlepší kufr, podepsaný a opatřený seznamem oblečení. Po předchozích zkušenostech se ztrátami, doporučujeme věci podepsat.

Režim dne

07:30 budíček; rozcvička; ranní hygiena (čištění zubů a otužování)

08:30 snídaně

08:50 soušky

09:30 ranní nástup

10:00 dílny

12:00 oběd a po obědě polední klid

14:00 čas na psaní deníků

14:30 svačina

14:35 hra:

18:30 zasedání rady starších

19:00 večeře

19:30 táborový oheň              20:00-21:00 možnost meditací v hájku

21:30 večerka

Adresa pro posílání dopisů do tábora

Jméno dítěte

Indiánský tábor Semily

Lesní koutek Hradčany: Ralsko

459 Hradčany

471 24 Hradčany

Co by děti měli vědět před táborem

V dávných a dávných časech spojili se chladná a vřelá energie a dali vzniknout čtyřem bohům. Solis Lucium, Luna Artium, Sidus Rosa a Quaestio Malum se narodili jako bratři a sestry. Solis, jehož jméno v prastarém jazyce znamenalo jasný paprsek, se stal bohem slunce a všeho, co je na světě užitečné. Luna, jejíž jméno v prastarém jazyce znamenalo měsíční umění, se stala bohyní měsíce a všeho, co je na světě krásné. Rosa, jejíž jméno v prastarém jazyce znamenalo hvězdnou růži, stala se bohyní hvězdné oblohy, spravedlivých rozhodnutí a moudrých věcí. Na posledního, na Maluma, jehož jméno v prastarém jazyce znamenalo záludnou otázku, na toho zbyla úloha boha podzemí, nepravostí a špatných vlastností.

Solis, Luna a Rosa se s radostí ujali svých božských povinností. Malum nebyl se svým údělem spokojen, jeho sourozenci dostali tak nádherná nebeská tělesa a on jen špinavé díry v zemi a tak se do Malumova srdce zabodl trn závisti.

Solis Lucium kráčel po obloze, byl sám, už dlouho nevyděl své sestry Lunu a Rosu. Jeho sestrám byla dána noc, zatím co on kráčel nad světem ve dne. Ale jaký to byl svět smutný a šedivý.  Tu se Solis na okamžik zastavil ve své denní pouti. Z jeho slunečního pláště spadla jiskra, z oka mu skanula slza stesku, pak si nad tou bezútěšností povzdechl a zpod nehtu, si vyškrábl špínu. Pak pokračoval dál ve své denní pouti.   

Tu se začali dít podivné věci. Zlatavá jiskřička se proměnila v Aurum Ignise - boha ohně a jisker. Nepatrná slza smutku se proměnila v Akvu Mundi - bohyni vody a deště. Ze Solisova povzdechnutí se stal Tint Vitae - bůh dechu, větru i vánku. Největší zázrak však přišel, když se ze špíny zpod nehtu stala krásná bohyně plodné hlíny a všeho, co z ní vzešlo jménem Patriam Nobis.

Když Luna viděla svět poté, co bohové živlů dokončili svou práci, sestoupila na svět a procházela jím jako rozkvetlou zahradou. „To je ale škoda, že se z té nádhery mohu radovat jen já a mí sourozenci,“ pomyslela si Luna. Tu jí také napadlo stvořit bytost, která by se také mohla radovat z té krásy okolo. Tak z březového kmene, co plul po řece, stvořila mladou dívku.

Dívka se pak po mnoho dní a nocí procházela světem a zdálo se, že je v něm šťastná. Po čase si Rosa všimla, že dívka sedává čím dál častěji na břehu řeky pod hvězdami a něco modeluje z hlíny. Rosa sestoupila z nebeské báně k dívce a ptá se: „Proč jsi tak smutná dcero lidská?“ Tu dívka odpověděla: „Proto, že na celém světě není nikdo, jako jsem já.“

Tu se Rosa naklonila přes dívčino rameno a spatřila hliněnou postavu na břehu řeky. Rose se dívky zželelo a vdechla muži život. Tak celý svět brzy zaplnili lidé.

Lidé chodili po světě, ale byli hloupí. Nic nepěstovali a ani nevyráběli. Jen chodili a divili se kráse kolem sebe. Když to vyděl Solis, svolal své děti a řekl jim: „Mé drahé děti, stvořili jste svět, do které mé sestry přivedli člověka, ale jak sami vidíte, člověk je příliš hloupý pro život na světě. Proto vás prosím mé děti, ujměte se člověka a učte ho. Ty Ignisy bys mohl člověka naučit vařit a zpracovávat kovy. Ty Patrie jej naučíš obdělávat půdu a stavět příbytky. Ty Tinte mu ukážeš, jak si tříbit mysl a přemýšlet. A ty Akvo jej nauč rybařit a cestovat.“

Jak Solis řekl, tak se také stalo. Lidé začali stavět svá obydlí, pěstovat rostliny, rybařit a také zpracovávat kovy. Náhlý ruch na povrchu, vylákal z díry také Maluma. Z trnu závisti, v jeho srdci, se po tak dlouhém čase v jeskyni, vyklubalo spoustu nepěkných vlastností, jako byli například lhaní, zlodějina, úskočnost, proradnost, zloba, hamižnost a mnoho dalších. Když Malum viděl, jak se lidstvu na světě daří, vypustil špatné vlastnosti do světa. Od té chvíle byli lidé nejen chytří a pracovití, ale také proradní, lživí a lakotní.  

Čas plynul, jako voda v řekách světa a špatné vlastnosti se mezi lidmi množili. Tu se na to již Sidus Rosa nemohla dívat a zavolala bratra Solise a sestru Lunu k poradě. Tak se sešli v prostoru nad nebeskou klenbou.  

„Tento svět je zkažený malumovými špatnými vlastnostmi,“ prohlásila Rosa.

Solis se zamyslel: „Soudím, že bychom měli, tento svět opustit a stvořit nový plný magie a porozumění.“

„Ale co lidé, nemůžeme je všechny opustit,“ upozornila je rázně Luna.

„To je pravda sestro, proto ty opustíš tento svět jako poslední, protože nejlépe rozumíš lidským duším, vybereš vyvolené, kteří vstoupí do nového světa.“  Rozhodl Solis, načež otevřel portál a spolu s Rosou a s bohy živlů, opustil starý svět.

Nyní se můžete stát i vy vyvolenými obyvateli nového magického světa kde můžete tvořit a objevovat.